Co bude dál? Tu otázku si nepřetržitě pokládám už od úterý, kdy přijela francouzská studentka na výměnu. Ta otázka je důvod, proč jsem permanentně unavená a vystresovaná, proč skoro nejím a proč jsem zhubla. Takže všechno zlé je k něčemu dobré.
Výměna má světlé a temné stránky. Začnu těmi světlými, abych tady někoho ještě neodradila.
a) Je to sranda. S Francouzi může být i zábava, věřte nevěřte. Vyzkoušíte si spoustu věcí, které by vás jinak ani nenapadlo dělat, a většinou se u toho dost nasmějete. Navíc už se pak smějete i sami sobě, protože děláte neskutečné blbosti. Já například mluvím na nic netušící české prodavačky a japonské turisty francouzsky.
b) Poznáte novou kulturu, nové lidi, jejich zvyky a chování, všechno je pro vás nové a rozšíří vám to obzory.
c) Naučíte se mluvit cizím jazykem. V mém případě je to francouzština a je všude kolem mě. Zrovna dneska jsem se přistihla, jak na svou spolužačku naprosto bezdůvodně mluvím francouzsky. Koukala na mě jako na debila. Dokonce jsem se přistihla, jak ve francouzštině přemýšlím a jak francouzsky nadávám. Než zvládnu přepnout z francouzštiny do češtiny, trvá mi to minutu. Vzhledem k tomu, že mě brzy čekají ústní zkoušky, je tohle všechno jedině dobře.
d) Odpadají vám ve škole hodiny a místo toho trávíte čas se spolužáky (a jejich korespondenty). Já, člověk líný a asociální, který obvykle tráví večery zalezlý u počítače, jsem moc ráda, že mám důvod někam vyrazit.
e) Pojedete do té země a bude to tam skvělé, odpočinkové a korespondenti budou obskakovat pro změnu vás. Tak teď k těm hrůzám a záporům...
