Výměna

27. března 2015 v 22:55 | justbecreative
Co bude dál? Tu otázku si nepřetržitě pokládám už od úterý, kdy přijela francouzská studentka na výměnu. Ta otázka je důvod, proč jsem permanentně unavená a vystresovaná, proč skoro nejím a proč jsem zhubla. Takže všechno zlé je k něčemu dobré.
Výměna má světlé a temné stránky. Začnu těmi světlými, abych tady někoho ještě neodradila.
a) Je to sranda. S Francouzi může být i zábava, věřte nevěřte. Vyzkoušíte si spoustu věcí, které by vás jinak ani nenapadlo dělat, a většinou se u toho dost nasmějete. Navíc už se pak smějete i sami sobě, protože děláte neskutečné blbosti. Já například mluvím na nic netušící české prodavačky a japonské turisty francouzsky.

b) Poznáte novou kulturu, nové lidi, jejich zvyky a chování, všechno je pro vás nové a rozšíří vám to obzory.

c) Naučíte se mluvit cizím jazykem. V mém případě je to francouzština a je všude kolem mě. Zrovna dneska jsem se přistihla, jak na svou spolužačku naprosto bezdůvodně mluvím francouzsky. Koukala na mě jako na debila. Dokonce jsem se přistihla, jak ve francouzštině přemýšlím a jak francouzsky nadávám. Než zvládnu přepnout z francouzštiny do češtiny, trvá mi to minutu. Vzhledem k tomu, že mě brzy čekají ústní zkoušky, je tohle všechno jedině dobře.

d) Odpadají vám ve škole hodiny a místo toho trávíte čas se spolužáky (a jejich korespondenty). Já, člověk líný a asociální, který obvykle tráví večery zalezlý u počítače, jsem moc ráda, že mám důvod někam vyrazit.

e) Pojedete do té země a bude to tam skvělé, odpočinkové a korespondenti budou obskakovat pro změnu vás. Tak teď k těm hrůzám a záporům...




A) Koule na noze. Kam jde kores, musíte taky. Mimo dopolední program, kdy trčíte ve škole a s kruhy pod očima tiše umíráte. Nezbavíte se jich a pořád jim musíte vymýšlet program.

B) Stres, stres, stres a ještě jednou stres a to celé na druhou. Má se dobře? Líbí se jí tady? Nenudí se? Není jí zima? Nechce jít radši jinam? Honí se vám hlavou otázky a děsíte se představy, že tohle bude trvat ještě pět dní a že o víkendu už si neodpočinete ani dopoledne.

C) A co dál? Co budeme dělat teď, co zítra, kdo to zorganizuje, kdy budeme večeřet? Nestane se něco? Nepokazí se to? Co se bude dít teď? Pořád něco organizujete, pořád se snažíte plánovat do budoucnosti a nakonec to dopadá tak, že si tím kazíte přítomnost. A otázku "Co bude dál?" máte vypálenou do mozku tučně, kurzívou a dvakrát podtrženou.

Voilà. Shrnutí mých zážitků z výměn a zároveň úvaha nad tématem týdne.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 28. března 2015 v 11:44 | Reagovat

Moc pěkné zamyšlení ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama